Sonny
Zase jsme byli s Janine na cestě.V poslední době jsme často opouštěli náš dům.Myslím, že oba jsme potřebovali změnu.Seděli jsme ve vlaku směr Kinderfield.Měli jsme totiž třídní sraz celého našeho ročníku a my dva jsme samozřejmě nemohli chybět.Drželi jsme se jako vždy za ruce a Janine si četla a já poslouchal muziku.Měla knížku o japonsku a vlasy sepnuté hůlkami na sushi.Otočila stránku a zase se mě chytla.Pán naproti si nás divně prohlížel a já ji instinktivně objal kolem ramen.Ještě pořád mívám takový pocit, že se nám stane něco zlého.
Párty v místní hospodě už byla v plném proudu.Naproti nám vylítli připopití Bert s Jephem a začali se překřikovat, který z nich nás vidí radši.Uvnitř vyřvávala hudba a všude bylo veselo.Takhle jsem si je pamatoval a vidím, že se nic nezměnilo.
„Aáá klucíí jedni ušatí!!“ zařval jsem a vlítnul na Travise s Derekem.
„Já měl za to, že ten ušatej si byl dycky ty!“ tlemil se Travis a jího kopnul.Měl jsem radost, že je vidím.
Janine už dávno klábosila s holkama a ty se rozplývaly nad jejím prstýnkem.
„Čau ty koňomrde!!Jsem slyšel, že se budeš vdávat!“ sesypal se na mě značně opilý Matt.
„Hej kámo..no možná taky i ženit!
..co ty a Sára?“ Matt se přestal gebit a svalil se mi na rameno a žačal
brečet a něco žbleptat.Poklepal jsem ho po zádech a to ho donutilo
odběhnout a na záchod.Šel jsem pozdravit Ierovic a lidi od nich.Zdáli
se být happy a říkal jsem si jestli všechny ty věci, co se nám staly ve
skole, je už opustily nebo nýs všechny stále něco
pronásleduje.Potřeboval jsem s někým mluvit a jediný, kdo by mi mohl
dát odpovědi, byl Frank.
„Můžu s tebou nachvíli mluvit?“ odtáhl jsem ho kus stranou.Zadíval se mi do očí a lehce se usmál..jako by už tušil o co pujde.Odešli jsme proto před hospodu.
„Tak povídej co se vám přihodilo..“ zapálil si cigáro.Jeho přímá otázka mě zarazila, ale raději jsem přešel k věci.
„Zase nadpřirozeno...nechápu kde to vzalo a proč zrovna my?!!“ při vzpomínce na to jsem se nevědomky otřásl.Chvíli na mě zamyšleně koukal a kouřil cigaretu.
„Samo od sebe určitě ne..vše má svoji příčinu a vždy je tu někdo kdo za tím stojí.Vybav si všechno předtím než to začalo..i maličkosti, co by to mohly způsobit...a pak se zaměř na to odkud pocházejí.Najdeš-li příčinu, přijdeš také na způsob jak se toho zbavit.“ potáhl si klidně a vyfoukl.Myšlenky mi zběsile vířily hlavou jenže všechno začalo splývat v mlhu.Frank s klidem típl cigáro a přišel až ke mě.Chytil mě oběma rukama za hlavu a zavřel oči.Nejdřív jsem se lekl, že po mě vyjel, ale pak jsem ucítil tlak vzadu v lebce.Vzápětí se odtáhl a ztěžka oddychoval.
„Uff...tohle nedělám zrovna rád..je to dost náročný..“ stále jsem nechápal co se dělo.
„Ta kniha..Janine ji přinesla domů a ty jsi ji četl, že?“ podíval se na mě a zapalil si další cigáro.
„Nevím..počkej...jo taková stará a byly v ní nějaké věci a obrázky, kterým jsem nerozuměl..pak, ale nevím co se s ní stalo..proč?“
„Najdi tu knihu...najdeš i odpověd‘ “ vyfoukl kouř a znaveně se opřel o zed‘.Stále se na mě díval a pousmál se.
„To, co máte s Janine je velmi vzácné...opatruj to a nenech nikoho, aby se mezi vás vmísil.“ típl cigáro, poklepal mě po rameni a odešel.Ve dveřích se srazil s Gerardem, který už ho hledal.
Ještě chvíli jsem zůstal venku a přemýšlel o tom všem.Když jsem se vrátil, tak většina už bud‘ pospávala po stolech nebo tancovala na parketu.Vedle Janine seděl Matt a vypadal zoufale.Radši jsem k nim šel.
„Ahoj rybičko...jakpak se tu bavíš?“ políbil jsem ji na čelo a sedl si vedle ní.Podívala se na mě jakoby se jí ulevilo a hned mě chytila za ruku.
„Kdes byl bonbonku?Už mi bylo smutno...“ z jejího výrazu jsem poznal, že jí spíš Matt začínal obtěžovat.
„Pojd‘ zlato, půjdeme...ahoj Matte, měj se pěkně.“ ten už to zalomil na stole.Rozloučili jsme se a odešli na první vlak.Venku se každou chvíli mělo rozednít.Držel jsem Janine kolem pasu a ona byla zavěšená na mě a spalůa za chůze.
Domů jsme dorazili ráno a šli rovnou spát.Ležel jsem s Janine v náručí a pořád mi v hlavě zněla Frankova slova, než se mi podařilo koněčně usnout.
Zase jsme byli s Janine na cestě.V poslední době jsme často opouštěli náš dům.Myslím, že oba jsme potřebovali změnu.Seděli jsme ve vlaku směr Kinderfield.Měli jsme totiž třídní sraz celého našeho ročníku a my dva jsme samozřejmě nemohli chybět.Drželi jsme se jako vždy za ruce a Janine si četla a já poslouchal muziku.Měla knížku o japonsku a vlasy sepnuté hůlkami na sushi.Otočila stránku a zase se mě chytla.Pán naproti si nás divně prohlížel a já ji instinktivně objal kolem ramen.Ještě pořád mívám takový pocit, že se nám stane něco zlého.
Párty v místní hospodě už byla v plném proudu.Naproti nám vylítli připopití Bert s Jephem a začali se překřikovat, který z nich nás vidí radši.Uvnitř vyřvávala hudba a všude bylo veselo.Takhle jsem si je pamatoval a vidím, že se nic nezměnilo.
„Aáá klucíí jedni ušatí!!“ zařval jsem a vlítnul na Travise s Derekem.
„Já měl za to, že ten ušatej si byl dycky ty!“ tlemil se Travis a jího kopnul.Měl jsem radost, že je vidím.
Janine už dávno klábosila s holkama a ty se rozplývaly nad jejím prstýnkem.
„Čau ty koňomrde!!Jsem slyšel, že se budeš vdávat!“ sesypal se na mě značně opilý Matt.
„Hej kámo..no možná taky i ženit!
..co ty a Sára?“ Matt se přestal gebit a svalil se mi na rameno a žačal
brečet a něco žbleptat.Poklepal jsem ho po zádech a to ho donutilo
odběhnout a na záchod.Šel jsem pozdravit Ierovic a lidi od nich.Zdáli
se být happy a říkal jsem si jestli všechny ty věci, co se nám staly ve
skole, je už opustily nebo nýs všechny stále něco
pronásleduje.Potřeboval jsem s někým mluvit a jediný, kdo by mi mohl
dát odpovědi, byl Frank.
„Můžu s tebou nachvíli mluvit?“ odtáhl jsem ho kus stranou.Zadíval se mi do očí a lehce se usmál..jako by už tušil o co pujde.Odešli jsme proto před hospodu.
„Tak povídej co se vám přihodilo..“ zapálil si cigáro.Jeho přímá otázka mě zarazila, ale raději jsem přešel k věci.
„Zase nadpřirozeno...nechápu kde to vzalo a proč zrovna my?!!“ při vzpomínce na to jsem se nevědomky otřásl.Chvíli na mě zamyšleně koukal a kouřil cigaretu.
„Samo od sebe určitě ne..vše má svoji příčinu a vždy je tu někdo kdo za tím stojí.Vybav si všechno předtím než to začalo..i maličkosti, co by to mohly způsobit...a pak se zaměř na to odkud pocházejí.Najdeš-li příčinu, přijdeš také na způsob jak se toho zbavit.“ potáhl si klidně a vyfoukl.Myšlenky mi zběsile vířily hlavou jenže všechno začalo splývat v mlhu.Frank s klidem típl cigáro a přišel až ke mě.Chytil mě oběma rukama za hlavu a zavřel oči.Nejdřív jsem se lekl, že po mě vyjel, ale pak jsem ucítil tlak vzadu v lebce.Vzápětí se odtáhl a ztěžka oddychoval.
„Uff...tohle nedělám zrovna rád..je to dost náročný..“ stále jsem nechápal co se dělo.
„Ta kniha..Janine ji přinesla domů a ty jsi ji četl, že?“ podíval se na mě a zapalil si další cigáro.
„Nevím..počkej...jo taková stará a byly v ní nějaké věci a obrázky, kterým jsem nerozuměl..pak, ale nevím co se s ní stalo..proč?“
„Najdi tu knihu...najdeš i odpověd‘ “ vyfoukl kouř a znaveně se opřel o zed‘.Stále se na mě díval a pousmál se.
„To, co máte s Janine je velmi vzácné...opatruj to a nenech nikoho, aby se mezi vás vmísil.“ típl cigáro, poklepal mě po rameni a odešel.Ve dveřích se srazil s Gerardem, který už ho hledal.
Ještě chvíli jsem zůstal venku a přemýšlel o tom všem.Když jsem se vrátil, tak většina už bud‘ pospávala po stolech nebo tancovala na parketu.Vedle Janine seděl Matt a vypadal zoufale.Radši jsem k nim šel.
„Ahoj rybičko...jakpak se tu bavíš?“ políbil jsem ji na čelo a sedl si vedle ní.Podívala se na mě jakoby se jí ulevilo a hned mě chytila za ruku.
„Kdes byl bonbonku?Už mi bylo smutno...“ z jejího výrazu jsem poznal, že jí spíš Matt začínal obtěžovat.
„Pojd‘ zlato, půjdeme...ahoj Matte, měj se pěkně.“ ten už to zalomil na stole.Rozloučili jsme se a odešli na první vlak.Venku se každou chvíli mělo rozednít.Držel jsem Janine kolem pasu a ona byla zavěšená na mě a spalůa za chůze.
Domů jsme dorazili ráno a šli rovnou spát.Ležel jsem s Janine v náručí a pořád mi v hlavě zněla Frankova slova, než se mi podařilo koněčně usnout.
13.2. 2009. 21.18
(karin, 13. 2. 2009 21:20)