Sonny’s POV
Bylo to tu...ani nevím jak se to všechno odehrálo, protože mi to připadalo tak neskutečné.Celé to bylo jako ten sen.Pomalu jsem svlékal z Janine oblečení...stejně jako ona ze mě.Naše rty se téměř neoddělovaly a já jsem hladil každou nově odhalenou část jejího těla.Všechno mi připadalo tak přirozené...jako by to nebylo poprvé.Stále tu ale byla ta nejistota...jako když si jdete poprvé koupit zmzlinu...nebo čtete novou knížku...máte strach a přitom jste zvědaví jaké to bude a co vám to přinese.Zatím jsem se cítil jako by mi bylo dovoleno ochutnat tu nejvzácnejší věc na světě.Janine na tom asi byla podobně.Když jsem svoje polibky zamířil na její krk, tak ji z úst vyšel lehký sten, což mě přimělo k tomu, abych ve svojí činnosti pokračoval.Svalili jsme se na postel a naše těla sváděla neúprosnou bitvu o to, kdo bude mít navrch.Myslím, že jsme asi rozbili pár věcí kolem sebe, ale koho to štve
...
Nachvíli jsem se zastavil a podíval se jí do tváře.S němou otázkou v mých očích, jestli si je opravdu jistá tím co děláme.Dostalo se mi stejně bezeslovné odpovědi prostřednictvím jejího pohledu a úsměvu.Opětoval jsem úsměv a pomalu se k ní sklonil, abych jí políbil.Pokoj ozařovalo jenom světlo měsíce a jediným zvukem v místnosti, byl náš dech.Věděl jsem, že jí působím bolest, ale i přes to na sobě nedala nic znát.Ale ke konci tu byl moment, ve kterém jsem v jejích očích viděl jiskřičky.Slovy se to nedá popsat, protože na to výraz neexistuje a i kdybych se o to snažil, tak by to tu chvíli jenom pošpinilo a ztratilo by to na jedinečnosti.Na světě jsou prostě věci, o kterých se nemluví...jednoduše proto, protože to nejde.
Později se Jan ke mně přivinula a usnula.Stále nás spojoval ten nepopsatelný pocit, který lidé nazývaj tak jedoduchým slovem jako je ‚láska‘.Podle jejího dechu jsem poznal, že už spí.Jednou rukou jsem se probíral pomalu jejími vlasy a durhou jsem spočíval na jejích nahých zádech.Až doted‘ jsem nikdy moc nechápal proč vlastně lidi tohle dělají....ted‘ jsem pochopil, že podstata není ve fyzickém aktu, ale v něčem víc....něco v žádné knize člověk nevyčte.Snad možná hudba a zpěv by se k tomu mohli přiblížit, ale přece ho úplně nepopíšou.Ale co když tohle cítím jenom já?Nebo to co je mezi mnou a Janine, nikdo jiný na tomhle světě necítí?A popravdě....nezajímá mě to.Jediné co vím je, že ‚láska‘ je slabé slovo, aby vyjádřilo to co existuje v mém mozku a celém těle.Nevidím to, ale přece vím, že to tu je.
Unaven vším a přece naprosto probuzen do jiné dimenze, jsem usnul zabořen v jejích vlasech.Usnínal jsem obklopen tou její nádhernou vůní.
Janine’s POV
Paprsky slunce mě pošimraly na řasách a donutily mě otevřít oči.Nesnáším ranní slunce!!Je tak dotěrné a zrovna když člověk chce spát, tak ho nenechá!Podívala jsem se vedle sebe a uviděla z těžka oddychující nahý hrudník a změt‘ černých vlasů.Vybavila se mi včerejší noc a musela jsem se usmát.Ucítila jsem v hrudi okamžitě to známé bodnutí, když jsem pomyslela na Sonnyho.Nesnáším, když jsem první vzhůru a ten druhý spí.Začínám se okamžitě nudit a to nesnáším ještě víc.Odhrnula jsem opatrně vlasy ze Sonnyho obličeje a viděla, jak je jeho obličej nevinný a uvolněný.Rty lehce otevřené a víčka se pohybovala, protože se mu asi něco zdálo.Chvíli jsem ho pozorovala, ale pak jsem ho opatrně a jemně políblia na rty.Pomalu se začal probouzet a na rtech se mu rozlil úsměv.Pak otevřel oči a vypadal jako ospalé št’eňátko.
„Takže to nebyl sen?“ řekl ochraptělým ranním hlasem a přitiskl mě k dalšímu polibku.
„Tentokrát ne...“ zazubila jsem se a otřela se nosem o jeho.Objal mě a převalil na záda, aby mě mohl znovu dlouze políbit.Pak mě začal pod peřinou lehtat s d’ábelským výrazem v očích.Samozřejmě, že to vyvolalo moje pištění a nekontrolovatelný smích.
Po ještě asi hodině válení se v posteli, nám došlo, že se co nevidět vrátí kluci a že by asi nebylo moc potěšující, aby nás našli oba takhle.Oblíkli jsme se a vyrazili na oběd.V jídelně jsme zahlídli u stolu sedět Aliciu, Sarah a Elizu, tak jsme si k nim přisedli.Všechny nás přivítaly úsměvem a pochichtáváním.Po chvíli jsem to už nevydržela.
„Co je?!“ vyštěkla jsem na ně a všechny se začaly smát.Nevím o co jim jde.
„Janine?“ začla Alicia „Kdes byla minulou noc?...nějak si nepřišla na pokoj..“ ptala se, v očích jí pohrávaly jiskřičky a zadržovala smích.
„No...“ podívala jsem se na Sonnyho, který začínal nabírat rudou barvu a mě bylo jasné kam tyhle otázky směřujou.
„Dobře, dobře!Jak chcete!Spala jsem u Sonnyho a měli jsme sex!!“ řekla jsem rázně a Sonny naproti mě vyprskl polívku na stůl a začal se dusit.Holky na mě koukaly nejdřív s otevřenou pusou a pak začaly jásat a objímat nás.Mimochodem Sonny se stále ještě dusil, takže jsme ho pak musely plácat po zádech, aby popadl dech.Zároveň nás přišel vykázat profesor z jídelny, protože jsme tam dělali přílišný rozruch.Při cestě z jídelny jsme potkali zrovna se vracející kluky.Všichni vypadali jako by celý víkend nespali, čemu bych i věřila.
„Tak co víkend hoši??“ zeptala se Eliza laškovně.Všichni se při zvuku jejího hlasu chytli za hlavy a začali kňučet.
„Ne tak nahlaaaas...aaa už nikdy nechcem vidět levnou whiskey!!“ zaskuhral Matt a zbytek si to už plazil na intr.My jsme se za nimi jenom pochechtávali.
Celý večer jsem pak musela odolávat otázkám a výslechu holek, které chtěly vědět jaké to se Sonnym bylo.Já jsem však odolávla a se smíchem je odrážela.Když jsem usínala, tak jsem si připadala víc sama než kdy jindy a postel byla najednou strašně velká a prázdná.Cítila jsem v sobě změnu...moje dětství už nadobro odešlo...a přišla doba mého dospívání.A nikdy jsem netušila, že to bude dospívání plné št’estí.Vynahrazovalo mi to celé to dětství plné samoty a bolesti, kterou jsem v sobě ukrývala a utíkala kvůli tomu do světa pohádek.Ted‘ jsem svoji pohádku žila..
Bylo to tu...ani nevím jak se to všechno odehrálo, protože mi to připadalo tak neskutečné.Celé to bylo jako ten sen.Pomalu jsem svlékal z Janine oblečení...stejně jako ona ze mě.Naše rty se téměř neoddělovaly a já jsem hladil každou nově odhalenou část jejího těla.Všechno mi připadalo tak přirozené...jako by to nebylo poprvé.Stále tu ale byla ta nejistota...jako když si jdete poprvé koupit zmzlinu...nebo čtete novou knížku...máte strach a přitom jste zvědaví jaké to bude a co vám to přinese.Zatím jsem se cítil jako by mi bylo dovoleno ochutnat tu nejvzácnejší věc na světě.Janine na tom asi byla podobně.Když jsem svoje polibky zamířil na její krk, tak ji z úst vyšel lehký sten, což mě přimělo k tomu, abych ve svojí činnosti pokračoval.Svalili jsme se na postel a naše těla sváděla neúprosnou bitvu o to, kdo bude mít navrch.Myslím, že jsme asi rozbili pár věcí kolem sebe, ale koho to štve
...
Nachvíli jsem se zastavil a podíval se jí do tváře.S němou otázkou v mých očích, jestli si je opravdu jistá tím co děláme.Dostalo se mi stejně bezeslovné odpovědi prostřednictvím jejího pohledu a úsměvu.Opětoval jsem úsměv a pomalu se k ní sklonil, abych jí políbil.Pokoj ozařovalo jenom světlo měsíce a jediným zvukem v místnosti, byl náš dech.Věděl jsem, že jí působím bolest, ale i přes to na sobě nedala nic znát.Ale ke konci tu byl moment, ve kterém jsem v jejích očích viděl jiskřičky.Slovy se to nedá popsat, protože na to výraz neexistuje a i kdybych se o to snažil, tak by to tu chvíli jenom pošpinilo a ztratilo by to na jedinečnosti.Na světě jsou prostě věci, o kterých se nemluví...jednoduše proto, protože to nejde.
Později se Jan ke mně přivinula a usnula.Stále nás spojoval ten nepopsatelný pocit, který lidé nazývaj tak jedoduchým slovem jako je ‚láska‘.Podle jejího dechu jsem poznal, že už spí.Jednou rukou jsem se probíral pomalu jejími vlasy a durhou jsem spočíval na jejích nahých zádech.Až doted‘ jsem nikdy moc nechápal proč vlastně lidi tohle dělají....ted‘ jsem pochopil, že podstata není ve fyzickém aktu, ale v něčem víc....něco v žádné knize člověk nevyčte.Snad možná hudba a zpěv by se k tomu mohli přiblížit, ale přece ho úplně nepopíšou.Ale co když tohle cítím jenom já?Nebo to co je mezi mnou a Janine, nikdo jiný na tomhle světě necítí?A popravdě....nezajímá mě to.Jediné co vím je, že ‚láska‘ je slabé slovo, aby vyjádřilo to co existuje v mém mozku a celém těle.Nevidím to, ale přece vím, že to tu je.
Unaven vším a přece naprosto probuzen do jiné dimenze, jsem usnul zabořen v jejích vlasech.Usnínal jsem obklopen tou její nádhernou vůní.
Janine’s POV
Paprsky slunce mě pošimraly na řasách a donutily mě otevřít oči.Nesnáším ranní slunce!!Je tak dotěrné a zrovna když člověk chce spát, tak ho nenechá!Podívala jsem se vedle sebe a uviděla z těžka oddychující nahý hrudník a změt‘ černých vlasů.Vybavila se mi včerejší noc a musela jsem se usmát.Ucítila jsem v hrudi okamžitě to známé bodnutí, když jsem pomyslela na Sonnyho.Nesnáším, když jsem první vzhůru a ten druhý spí.Začínám se okamžitě nudit a to nesnáším ještě víc.Odhrnula jsem opatrně vlasy ze Sonnyho obličeje a viděla, jak je jeho obličej nevinný a uvolněný.Rty lehce otevřené a víčka se pohybovala, protože se mu asi něco zdálo.Chvíli jsem ho pozorovala, ale pak jsem ho opatrně a jemně políblia na rty.Pomalu se začal probouzet a na rtech se mu rozlil úsměv.Pak otevřel oči a vypadal jako ospalé št’eňátko.
„Takže to nebyl sen?“ řekl ochraptělým ranním hlasem a přitiskl mě k dalšímu polibku.
„Tentokrát ne...“ zazubila jsem se a otřela se nosem o jeho.Objal mě a převalil na záda, aby mě mohl znovu dlouze políbit.Pak mě začal pod peřinou lehtat s d’ábelským výrazem v očích.Samozřejmě, že to vyvolalo moje pištění a nekontrolovatelný smích.
Po ještě asi hodině válení se v posteli, nám došlo, že se co nevidět vrátí kluci a že by asi nebylo moc potěšující, aby nás našli oba takhle.Oblíkli jsme se a vyrazili na oběd.V jídelně jsme zahlídli u stolu sedět Aliciu, Sarah a Elizu, tak jsme si k nim přisedli.Všechny nás přivítaly úsměvem a pochichtáváním.Po chvíli jsem to už nevydržela.
„Co je?!“ vyštěkla jsem na ně a všechny se začaly smát.Nevím o co jim jde.
„Janine?“ začla Alicia „Kdes byla minulou noc?...nějak si nepřišla na pokoj..“ ptala se, v očích jí pohrávaly jiskřičky a zadržovala smích.
„No...“ podívala jsem se na Sonnyho, který začínal nabírat rudou barvu a mě bylo jasné kam tyhle otázky směřujou.
„Dobře, dobře!Jak chcete!Spala jsem u Sonnyho a měli jsme sex!!“ řekla jsem rázně a Sonny naproti mě vyprskl polívku na stůl a začal se dusit.Holky na mě koukaly nejdřív s otevřenou pusou a pak začaly jásat a objímat nás.Mimochodem Sonny se stále ještě dusil, takže jsme ho pak musely plácat po zádech, aby popadl dech.Zároveň nás přišel vykázat profesor z jídelny, protože jsme tam dělali přílišný rozruch.Při cestě z jídelny jsme potkali zrovna se vracející kluky.Všichni vypadali jako by celý víkend nespali, čemu bych i věřila.
„Tak co víkend hoši??“ zeptala se Eliza laškovně.Všichni se při zvuku jejího hlasu chytli za hlavy a začali kňučet.
„Ne tak nahlaaaas...aaa už nikdy nechcem vidět levnou whiskey!!“ zaskuhral Matt a zbytek si to už plazil na intr.My jsme se za nimi jenom pochechtávali.
Celý večer jsem pak musela odolávat otázkám a výslechu holek, které chtěly vědět jaké to se Sonnym bylo.Já jsem však odolávla a se smíchem je odrážela.Když jsem usínala, tak jsem si připadala víc sama než kdy jindy a postel byla najednou strašně velká a prázdná.Cítila jsem v sobě změnu...moje dětství už nadobro odešlo...a přišla doba mého dospívání.A nikdy jsem netušila, že to bude dospívání plné št’estí.Vynahrazovalo mi to celé to dětství plné samoty a bolesti, kterou jsem v sobě ukrývala a utíkala kvůli tomu do světa pohádek.Ted‘ jsem svoji pohádku žila..
Komentáře
Přehled komentářů
Dobře, dobře!Jak chcete!Spala jsem u Sonnyho a měli jsme sex!!“ -tak to byla nejlepší věta z celého dílu :D,100% upřímnost :D
No prostě bezva díl:)
P.S.Jsem měla zakázaný komp,tak jsem tu nemohla nic číst:(
a+1000w
(Lindie, 26. 11. 2007 16:00)awwww. jako co bys chtěla? prostě awwwwww a *thumbs up* =)
BRAVO!!!!!!!!!!!:) :D
(L&S, 1. 12. 2007 16:24)