Gerard’s POV

No to jsem tomu dal.Viděla jsem jak Ville někam rychle odvádí Miu a pak už jsem nikoho z nich na party neviděl.Zůstal jsem tam s Lyn a povídali jsme si asi do tří do rána.Byla moc fajn a strašně jsme si rozuměli, ale já měl v hlavě pořád Miu.Krásnější a tak jedinečnou dívku vím, že už nepotkám.I těch pouhých pár chvil strávených s ní mi dalo tolik jako žádný čas strávený se ženami.Lyn byla moc fajn, ale nijak mě nefascinovala ani nepřitahovala.Jenže já ji asi jo...nejsem slepý ani hloupý a tohle poznám.Vždyt‘ jsem přece ten idol dívčích srdcí ne?!Fakt by mi někdo mohl vysvětlit co na mě ty holky viděj, protože já si to moc neumím vysvětlit....no nevadí snad se mi zítra podaří zjistit co se stalo s Miou.

Mia’s POV

Takhle zle mi dlouho nebylo jako dneska ráno.Myslela jsem, že se mi rozskočí hlava na tisíc kousků a v mém žaludku by mohly plavat parníky.Rychle vodu a kafe nebo cokoliv co mě dostane z téhle kocoviny!!

„Brý ráno krásko..“ uchechtl se Ville vylézajíc ze spací části, kam jsem se já včera ani nedostala.Ted‘ mi došlo, že jedeme.Ani jsem si nevšimla kdy jsme vyjeli.

„Moc dobrý není...“ odpověděla jsem nakřáplým hlasem a snažila jsem se nemluvit moc nahlas.Během toho jsem se snažila udělat si kafe.

„Ukaž pomůžu ti s tím kávovarem...někdy je to pěknej šmějd!“ řekl vesele a se zíváním ještě mi pomohl tu věc zprovoznit.Konečeně se zachvíli kafe udělalo a my zasedli ke stolu s plnými hrnky horké tekutiny.Venku svítilo slunce a tak jsem rychle musela zatáhnout žaluzie, jelikož moje oči byly příliš citlivé.Ville se mi celou dobu jenom smál....hajzlík..a při tom on by ze všech nejlíp měl vědět jak se cítím.

„Jojo...jedna z věcí kterých jsem se v životě nejvíc bál byly kocoviny...to je něco příšernýho!“ smál se dál.

„Hele nech toho!Neposmívej se cizímu neštěstí...to od tebe není moc milé“ zamračila jsem se na něj a hned udělala grimasu protože mě z toho ještě víc rozbolela hlava.

„Promiň..ale prostě je to vtipný, že poprvý za život nemám horrší kocovinu než někdo jiný..“ ještě chvíli se chechtal, ale pak zvážněl.

„Ale ted‘ k tomu proč ses včera tak ožrala....??“ podíval se na mě tím svým pronikavým pohledem a trpělivě čekal.Co mi zbývalo jiného než mu to říct.

„Uff...no víš jak si říkal, že se jednou zamiluju...no tak já se zamilovala....ale prostě to strašně bolí a já nevěděla jak se s tím vyrovnat...“ dívala jsem se raději do hrnku, protože jsem se na něj nedokázala podívat.

„A kdo je ten št’astlivec?“ zeptal se se zatajeným dechem

„To nemůžu říct...to nejde...ale asi se to jednou dozvíš..“ a při představě Gerardova úsměvu jsem se trochu pousmála.Cítila jsem, že začínám rudnout.Sakra...

„Ehm...no dobře..doufám, že mi dáš včas vědět..“ řekl a dál kouřil svoji cigaretu.Jeho odpověd‘ jsem trochu nepochopila, ale dál jsem tomu nevěnovala pozornost.Dopila jsem kafe a omluvila se, že si půjdu ještě lehnout.

*********

Stála jsem v backstage a každouchvíli jsme měli nastoupit.Nervózně jsem kouřila cigaretu.Kocovina mě ještě úplně nepřešla, ale aspň už jsem byla schopná hrát.Pevně jsem držela svoji basu a Ville zavelel, že už se jde na podium.Nakráčela jsem jako poslední do toho ohlušujícího šumu publika.Odhodila jsem svoji cigaretu a típla ji botou.První tóny písně už hrály a já se přidala.Odehráli jsme asi tři songy a já cítila naprosté vyčerpání.Pak začala Lose You Tonight a mnou projela prudká bolest.Tuhle píseň jsem milovala a proto Ville řekl, že ji dnes zahrajem.Ville začal zpívat a já vnímala slova písně.....a v tu chvíli mi došel její pravý význam.To vyznání lásky a ta touha.Ta bolest když někoho miluješ.Začaly se mi po tvářích nekontrolovatelně řinout slzy.Celý svět se zamlžil závojem slz a smutku.Pochopila jsem o čem ta píseň je....co cítil když ji psal.Podívala jsem se na Villeho a ten se na chvíli podíval na mě a já viděla v jeho očích, že to co zpívá myslí vážně a od srdce....

Totéž se opakovalo u Bury Me Deep Inside, Pretending a Heartache Every Moment.(Ještěže jsme nehráli Join Me nebo nedej bože In Joy and Sorrow!!!).Po skončení koncertu jsem byla ráda, že jsem to vůbec přežila.Rychle jsem se sbalila a snažila se co nejrychleji zmizet, aby mě nikdo neviděl.Byla jsem naprosto zničená a vysílená.Potřebovala jsem utéct ode všech a od všeho, ale měla jsem tu smůlu, že to tady prostě nebylo možné.Jak nejrychleji jsem mohla jsem se dopravila do našeho tourbusu a tam zamířila rovnou do postele.Díkybohu tam ještě nikdo nebyl.

Za všechno tohle moje trápení mohl Gerard!Chtěla jsem se zbavit těhle pocitů a všeho, ale prostě to nebylo možné.Pořád jsem ho viděla s tou ženskou, jak se smějí a povídají si.Při té myšlence jakoby v mojí hrudi krvácela obrovská rána.

Gerard’s POV

Viděl jsem ji jak hrála a plakala.Co se to stalo?Proč?Nemohl jsem se na to dívat!!Bolelo to...moc to bolelo!Gerarde to sis to zase jednou zavařil....ty prostě nebudeš št’astný!

Raději jsem se šel připravit na vystoupení.Vůbec nic mě netěšilo a neměl jsem ani chut‘ dneska vystupovat, ale neměl jsem na výběr.To byl jeden z důvodů proč jsem se kdysi před některými koncerty zpíjel do němoty.Nedokázal jsem snést tu bolest v sobě a ten pocit strašného sobeckého člověka.Vždycky jsem se nesnášel do morku svých kostí, ale z nějakého důvodu se mi ještě bohužel nepodařilo zabít se nebo umřít.Něco mě tu stále ještě drželo.Chtěl jsem....ach jak strašně jsem chtěl Miu držet v náručí a říct jí, že ji miluju...jenom ji a žádnou jinou.Ale byl jsem prostě takovej strašnej srab!A za to jsem se nesnášel ještě víc!!

Bylo mi jasné, že na naši show nepřijde.Za to Lyn přišla a zamávala mi z backstage.Tý holce jsem se asi vážně líbil.Ale ted‘ bych si tísíckrát víc přál, aby tam stála Mia a já věděl, že je všechno vpořádku.

Mio!!Copak nevidíš jak tě miluju?!...všechno ve mně křičelo a trhalo se na kusy!A já zpíval Famous Last Words a válel se po zemi v naprosté agónii.Dnes jsem taky plakal a nedokázal to zastavit.Proč se všechno děje přesně opačně než má?....