Nacházeli jsme se někde v Německu.Nelíbilo se mi tady.Nudná krajina a všude přeplácané motoresty.Města byla šedá a nezjímavá.Němci byli chladní a nesympatičtí.Byla jsem otrávená.Ani moje práce mě už nebavila.Všichni už byli unavení a Jared stále častěji podrážděný.Ze všeho nejvíc jsem chtěla ted' domů.

Vzala jsem telefon a vytočila Andyho číslo.Potřebovala jsem slyšet milý hlas.

"Ahoj kotě.." rozespale odpověděl z druhé strany kamarád.

"Ahoooj Andy!Promiň neuvědomila jsem si kolik je!Asi jsem tě vzbudila co?"

"Ne to je vpohodě zlato...zrovna jsem nějak nemohl spát...jak se máš?"

"No nic moc popravdě...chtěla jsem tě slyšet...chybíš mi..." povzdechla jsem si "A jak se máš ty?"

"Taky mi chybíš broučku...no hele umě to jde celkem...když se to tak vezme...Počkej moment..přejdu do obýváku..at' můžu mluvit.." trochu mě to zarazilo.

"No už jsem tady.." ozval se po chvíli rachocení "víš..řeknu ti pravdu....vůbec nám to s Gregem neklape...pořád se hádáme a asi to už nevydržim...každou noc brečím a srdce mi puká.."

"Ach Andy...to je mi líto..co budeš dělat??Rozcházíte se?"

"Já nevím Meg...nevím co mám dělat...takhle to už dál prostě nejde...zkoušeli jsme to dát dohromady už tolikrát a vždycky se to už posralo...jsem na dně.."

"Zlato...kdo se bude stěhovat z bytu??Ty nebo Greg?"

"No je to jeho byt takže já...a nevím vůbec kam půjdu...rodiče mě vydědili už dávno...asi půjdu do hotelu než si něco najdu.." zněl tak smutně a odevzdaně.Skoro jsem slyšela jak pláče.

"Hele žádnej hotel!!Můj byt je stále prázdný a stejně se tam asi v nejbližší době nevrátím, tak se nastěhuj ke mě, jasný??A nechci slyšet žádný výmluvy!!"

"Meg drahoušku...já...to přece...dobře jak chceš.." trochu se pousmál "aspoň ti zaleju kytky.." zasmál se přes slzy

"Andy víš, že bych pro tebe udělala všechno!Stejně i kdybych se tam vrátila, tak by mi bylo smutno samotný...navíc už vážně uvažuju o tom, že se na tuhle práci vykašlu...je to příšerný!!Neuvěřitelně mě to vydeptává...a každý den jsem úplně mrtvá...a ještě k tomu ten Jared..." při poslední větě jsem ztišila hlas a rozhlédla se jestli mě někdo neslyší.."

"Copak je s ním??Ty ses zabouchla co?..haháá..já to věděl!No kdo by nemiloval takového kance jako je on!" zavtipkoval

"Hele nech toho!!" začala jsem se smát, ale pak jsem zvážněla "Víš, není to s ním zrovna lehký....a v poslední době bych mu nejradši pár vrazila!"

"Ale polibků co?" nepřestával

"Andyyyy!! :D "

"No dobře už mlčim! :D "

"Brouku už budu muset končit..je to drahé i když to neplatim já..a navíc mám pocit, že jsme už na místě...takže moje práce začíná...miluju tě a nezapoměň mi dát vědět.Klíč od mého bytu je na obvyklém místě.papa"

"Jasně..díky moc lásko a drž se."

Telefon zaklapl.Seděla jsem tiše a zírala na ulice za okny.V tuhle chvíli bych byla raději v NY a stěhovala Andyho věci.Proč jsem nemohla být u něj?Pomoct mu, když mě potřeboval.Protože trčím v zatracené Evropě!!

Zase to stejné jako skoro každý večer.Dojeli jsme na místo, vystoupili, vyndavalo se vybavení, kluci šli do šatny a pak na procházku.Já většinou zůstávala v aréně, protože jsem neměla zájem už skoro o nic.Jared mi přinesl nějaké jídlo nebo maličkost.V podstatě se choval celkem mile i přes jeho podrážděnost.Jenže já jsem chtěla jeho.Chtěla jsem ho líbat, objímat a hladit po vlasech.Všechno to, co zamilovaní dělají.....Ale nemohla jsem a věděla jsem, že ani nebudu moct, dokud jsem v téhle zatracené práci.Někdy jsem měla pocit, že mi to snad udělal naschvál!Že mě donutil se do něj zamilovat, i když věděl moc dobře, že nemůžeme být spolu.Byl takhle št'astný??

Kladla jsem si tyhle a spoustu dalších otázek a bloumala po bludišti arény.Nemohla jsem najít tu zatracenou šatnu.Tak jsem to vzdala a nejak se dostala pred arenu.Obloha byla zatažená a bylo chladno.Rozhodla jsem se, že si zajdu pro mikinu.V takovém počasí mi bývalo smutno.A taky jsem si dělala starosti o Andyho.

Během zvukovky jsem vyřídila pár telefonátů a šla se projít ven.Sedla jsem si na obrubník na parkoviští a pozorovala z dálky fanoušky čekající před arénou.Jdou tenhle vecer na koncert a budou se skvele bavit.Zatímco já každý večer trpím.

Začínalo se čím dál víc zatahovat.Bude asi pršet.

Bylo mi chladno, tak jsem zašla dovnitř a šla už konečně najít tu šatnu.Bloumala jsem opět chodbami, když jsem narazila na páreček ocucávající se ve stínu zákulisí.Nejdřív jsem kolem nich jenom prošla, ale pak mě na místě přimrazil jediný zvuk...Jaredův hlas.Otočila jsem se a viděla ho s nějakou blondýnou.Udělalo se mi zle.On si všiml, že tam stojím a oči se mu rozšířily.Nebyla jsem schopna slova.Jediné co jsem udělala, že jsem beze slova vyběhla pryč.Ted' v tuhle chvíli jsem chtěla se vším skoncovat.Okamžitě!!

Běžela jsem a začaly mi téct slzy po tvářích.Ani nevím jak jsem se odtamtud vymotala, ale v mžiku jsem byla venku, kde už solidně pršelo.Respektive lilo jako z konve.

Všechno mi bylo jedno.Utíkala jsem po parkovišti směrem k busu, ale pak mi došlo, že mě tam bude asi hledat.Během pěti minut jsem byla mokrá na kost.Připomnělo mi to ten déšt' kdysi v L.A..Začala jsem křičet.Byla jsem naštvaná na něj a na mě...na celý svět.Uslyšela jsem ho za sebou volat moje jméno.Otočila jsem se a viděla, že vyběhl z haly.Lidi byli tolik zaneprázněni vstupem, že si ho ani nevšimli.

Rychle jsem zaběhla za nejbližší tourbus i když mi to nebylo nic platné.Věděla jsem. že mě dohoní.Opřela jsem se o stěn busu.Potřebovala jsem pevný bod.Zvrátila jsem hlavu a nechala déšt' dopadat na můj obličej.

"Megan...Meg...prosím...nech mě to vysvětlit.." doběhl za mnou celý udýchaný a déšt' mu začal smáčet vlasy.

"Proč bys mi měl cokoliv vysvětlovat?Nemáš proč..vždyt' máš právo si dělat s kým chceš a co chceš..." snažila jsem se mluvit co nejchladněji, aby nebylo poznat, že jsem plakala.Zíral na mě s tím provinilým výrazem.

"Meg..něco je špatně...se mnou...s námi...já...já tě miluju..." vypadlo z něj.Zírala jsem tam na něj.Jak tam stojí v dešti a vlasy se mu kroutí do prstýnků.A uvnitř mě byla ještě větší bolest.

"Tak proč ses líbal s tamtou ženskou?!?" nevydržela jsem to už.Sklopil hlavu a podíval se do strany.

"Nevím..." hlesl tiše "Nevěděl jsem už jestli má cenu se trápit...jestli mě chceš...jestli mě chce vůbec nějaká..." zvedl oči "..tak jsem sáhnul po první co byla po ruce."

Chvíli jsme oba mlčeli a dívali se na sebe.Pak ke mě pomalu přistoupil a položil dlaň na mou tvář.Světlo ozářilo půlku jeho obličeje.

"Miluješ mě..." zašeptal

"Miluju..." bylo jediné co jsem ze sebe dokázala vypravit.Pak se pomalu sklonil a políbil mě.Bylo to tak něžné a plné citu, že jsem tomu až nechtěla věřit.Objala jsem ho a ruce položila na jeho záda.

"Počkej!.." odtrhla jsem se "...ale..co..já..přece nemůžeme!Sám jsi to říkal, že to nejde..." jako by skoro nevnímal a hrál si s mými vlasy.Pak potichu promluvil.

"Stejně to už všichni ví a na veřejnosti se vystavovat stejně nebudem.A taky ti můžu dát padáka a tím to bude vyřešený." trochu se zasmál, ale mě nebylo do smíchu ani trochu a navíc jsem stále před sebou viděla jeho a tu ženskou.

"Brr...pořád tě vidím s tou babou.." otřásla jsem se.Jared mě pevně objal a hadil mě po zádech.

"Zapoměň na to zlato...už se to nebude opakovat...ted' když už vím, že ti nejsem lhostejný..." konejšil mě.Odtáhla jsem se tak, abych mu viděla do tváře.

"Víc než to...bude to znít divně, ale nikdy jsem nikoho nemilovala jako tebe...heh tyhle oblbovačky by měli říkat chlapi ne?" nervózně jsem se zasmála.Jared mě místo odpovědi znovu políbil.

Během koncertu jsem ležela v tourbuse a snažila se usnout.Musela jsem se převlíknout a usušit si vlasy.Nemohla jsem samozřejmě usnout.Jenže věděla jsem, že se kluci dřív jak v noci nevrátí.Postupně jsem upadla do lehkého spánku.Jediné si pamatuju než jsem usnula úpně byl něčí polibek na čelo a hřejivá náruč.