Sakra!!!!Čtvrt na 9!....vylítla jsem z postle a rychlostí blesku se učesala, namalovala a oblíkla.Dorazila jsem těsně před devátou.Strašně se mi chtělo spát a ještě jsem ani neměla kafe.Jared vypadal taky celkem unaveně, ale na schůzce prosazoval svoje zájmy velmi vehemetně.Nezdálo se, že by dnes měl náladu na vtipkování a tak jsem se ani raději neodvažovala se ho na něco zeptat.

Před obědem měl naplánovné interview a pak práci v aréně.Nebylo to tak nabyté jako včera nebo jsem si začala zvykat?

V aréně bylo tolik práce s organizací, že jsem nevěděla kde mi hlava stojí.Měla jsem pocit, jakobych dostala křídla a lítala z jednoh konce na druhý.Kde nemohl být Jared, musela jsem tam být já.Naučila jsem se tolik věcí okolo, že jsem až žasla sama nad sebou.Jedno jsem zjistila!Zvukaři jsou takový idioti, že jim není rovno!!

V 7 před koncertem jsem byla už tak unavená, že jsem skoro nestála na nohou.Sedla jsem si v backstage na nějaký rantl a tam jsem jenom zírala do blba.Lidi kolem mě chodili a mě to bylo jedno.Jared byl už dávno s kapelou v šatně a připravovali se.A zase zvoní mobil!No jo má přesměrovaný hovory!

Jeee...to byla čistírna...bože jsem to ale služka!Jdu si pro kafe.....Skvělé!Sháněla jsem ho skoro půl hodiny.

Během předkapely jsem se opravdu nenudila vyřizováním telefonátů s agentem a následnou hádkou s manažerem.

30STM konečně naběhli na podium a můj mobil díkybohu přestal zvonit.Líbil se mi začátek na Carminu Buranu.....a pak začal Jared zpívat a já stála a zírala jako přimražená.Ted' jsem si uvědomila, že vlastně jejich hudbu vůbec neznám a to málo co vím se nedá srovnat s živým vystoupením.Byla jsem prostě v šoku...Ten zakřiknutý nebo spíše vážný Jared v normálním životě okamžitě zmizí a místo něj je tu člověk přetékající charismatem a energií.Ale jako ostatně vše, i tohle bral smrtelně vážně.

Asi jsem stála dost nešikovně v tom zákulisí, protože do mě po chvíli někdo vrazil a já spadla na zem.Byl to jeden z techniků podávající kytaru.Uvědomila jsem si, že můj pád nebyl zrovna št'astný a cítila jsem dost bodavou bolest v kotníku.Začala jsem si nadávat a následně tomu technikovi!!Jenže to stejně nemělo cenu a raději jsem se odploužila někam stranou a mnula si pohmožděný kotník.Super!Hned druhý den si přivodíš zranění Megan!Ted' budeš asi těžko někde pobíhat!Hm...asi dostanu padáka....to jsem to moc dlouho nevydržela...

Téměř hned po koncertě následovala podpisovka, při které jsem musela samozřejmě asistovat.Stála jsem tam, držela mu kabát a vdruhé ruce mobil, který nepřestával vibrovat emaily.Kotník mě neuvěřitelně bolel, ale nechtěla jsem dát nic znát.Seš přece silná Meg!To vydržíš!Vždyt' to je jenom kontník!Po téměř hodině podpisovka skončila a mě málem upadla noha.Debilní podpadky!!

Z posledních sil jsem se dobelhala k autu na parkovišti.Jared si toho zřejmě už všiml, protože jsem se za mím ploužila dobře půl metru.

"Meg,děje se něco?" zastavil se a zadíval se na mě.Váhala jsem s odpovědí.Pak jsem ale pevně sevřela rty a překonala nutkání se zhroutit.

"Ne...všechno vpořádku!" chvíli se na mě zkoumavě zahleděl.Věděl moc dobře, že lžu.Ale respektoval moje pevné rozhodnutí neříct mu to.

"Tak tedy pojd' rychleji!" pokračovali jsme dál.

Před spaním jsem si na kotník přiložila pytlík s ledem.Nic jiného mi nezbývalo.Nohu jsem měla jak borůvku.Zřejmě si budu muset vzít tenisky.Jak jsem padla zády na postel, tak jsem usnula.Moje poslední myšlenky směřovaly k beznaději....tuhle práci asi moc dlouho nezvládnu...